Svatý Martin 

11.listopadu

Legenda o svatém Martinovi

Narodil se ve 4. století roku 316. Dětství prožil v Pavii na severu Itálie. Jako mladý musel na přání otce vstoupit do císařské armády k jezdectvu. Vypráví se, že jednou v zimě projížděl na bílém koni městskou branou a potkal chladem se třesoucího žebráka.  Martin neměl u sebe nic, než jen svůj červený vojenský plášť. Rozpůlil ho svým mečem a jednu polovinu daroval žebrákovi. Rozdělil se s ním o teplo. Následující noc měl vidění, v němž se mu zjevil Kristus s polovinou jeho pláště. To bylo důvodem jeho odchodu od vojska. Přijal křest svatý a žil životem skromným a zbožným jako poustevník. Většinu života žil ve Francii. později byl zvolen biskupem v Tours, svůj způsob života nezměnil a tím si získal oblibu. Po smrti roku 397 byl prohlášen za svatého. Jízdní vojáci uctívali Martina jako ochránce svého a svých koní. Později se stal patronem kovářů a řemeslníků. Prostý lid ho považoval za ochránce domácích zvířat, zejména hus.

Časově se příběh váže k podzimu. V dohledné době jsou však Vánoce - doba, kdy se v lidských srdcích hromadí láska a štědrost ( uvnitř každého světlo, teplo). Toto je symbolem v Martinově dobrém skutku.

Pranostiky

Na svatého Martina kouřivá se z komína a na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.

Jsou-li na Martina mračna - zima je levná. 

Jestli je noc jasná - zima je mastná.

Na svatého Martínka bude dobrá peřinka.

A po svatém Martině schováme se v peřině.

Jaký den na svatého Martina, takové též bude zima. 

Zvyky

Při porcování husy se prý dodržoval přesný řád, kdo kterou porci měl dostat.

Údajně ze zbylých kostí se dalo předvídat počasí.

Z kynutého buchtového nebo rohlíkového těsto se peklo pečivo - rohy, buchty s povidly, mákem, rohlíky ohnuté do tvaru podkovy. To proto. že sv. Martin jezdil na koni a hospodyně ho tímto pečivem vítaly. Tomuto pečivu se také říkalo martiny, vandrovnice. Legenda vysvětluje, proč byly martinské rohlíky zahnuté. Buď proto, že to jsou podkovy koně sv. Martina, anebo to bylo proto, že Martin měl macechu, která ho chtěla otrávit rohlíkem. aby ho poznala na pekáči tak ho zahnula do kraje. Po vytažení plechu z trouby, však byly zahnuté všechny rohlíky.

Draní peří a přástky

Dříve měla každá nevěsta do výbavy peřinu z prachového peří. Obsah přikrývky tvořilo nejvíce husí peří. Naplnění peřin nebylo jednoduché, muselo to být peří drané, o znamenalo stažení pravé i levé měkké části - chmýří. 

Zvyky a pověry

Z Kettovské pedagogiky

- (Já) posleme po kruhu smotané lano, kdo lano drží, může říct své jméno

- (Ty) lano rozmotáme a posíláme po kruhu

- (My) v závěru stojíme kolem lana všichni, pozdravíme se a lano položíme v kruhovém tvaru na zem...

Píseň

Postavíme hradby, postavíme hradby, pevné hradby z kamení.

Aby bylo hezké místo, aby bylo hezké místo, hezké místo k bydlení.

- z dřevěných kostek si děti postaví společně hradbu, udělají bránu, chtějí-li se děti podívat dovnitř bránu otevřou a nahlédnou, stejně tak mohou nahlédnout i ven,  do uvnitř hradby si každý z nich vezme dvě kostky a postaví si libovolně svůj dům, představí si, že jsou v domě, aby se mohl odehrát příběh a děti byly jeho součástí...

- cesta k městské bráně vede, někdo po ní v noci jede, všichni slyší dusot kopyt a jede bráně voják z Říma, jmenuje se Martin, snad stihne dojed, než se brána uzavře, větve se lámou, vítr moc fouká a v dálce sova houká, jeď koníčku, ze všech sil, už abych u té brány byl, Martin dojede k bráně a u brány vidí sedět žebráka, a s obavami na něj hledí, žebrák mu sdělí, že je tu sám, ve tmě, v zimě, Martin sesedne z koně sundá svůj plášť a rozpůlí ho, půlku si nechá a druhou půlku dá žebrákovi, následuje píseň a) ....

- žebrák je venku, Martin uvnitř, myslí na žebráka, jak e asi cítí, osaměla a opuštěně, zajde pro žebráka, vezme ho dovnitř a předtím ho ujistí, že se nemusí bát, že mu nikdo neublíží,  řekl, že se rozdělí i o chléb a sůl, píseň

b)

- když Martin usnul, měl zvláštní sen, hlas svého srdce slyšel ve snu, vezmi svůj meč a odlož ho, mezi chudé lidi pospíchej, vezmi svou helmu, odlož ji, pomáhej chudým 

- nový den začal a Martin, se rozloučil se svým koníčkem, už nechtěl bojovat, ale chtěl pomáhat chudým

Píseň

a) Jeden plášť už dvě půlky má,

    kdo rozdělí se, vyhrává.

   Jen tak bude mít radost.

b) Ty semnou se rozdělíš o svůj čas a svůj chléb.

     Vše kolem rozzáří se.